V dřívějších dobách byla podoba financí vlastně jejich zárukou, protože byly zhotovovány z drahých kovů a peníze papírové byly v bankách stoprocentně kryté zlatem či jinými cennými kovy. Dnes už to tak není. Mince se razí z různých slitin a papírové peníze už nejsou kryty národním pokladem tvořícím zlato a jiné cenné kovy. To způsobuje inflaci a znehodnocování peněz, tedy jejich hodnoty.

Dnešní peníze jsou raženy ze slitin různých kovů, jejich nominální hodnota je na nich vyražena. Mnoho států má své vlastní peníze ve svém vlastním vzhledu, ale následkem spojování států pod různá označení, se peníze časem mění ve svém vzhledu na jakýsi mezinárodní standard, například Eura v Evropské unii, kde tuto měnu přijalo již mnoho členských států. Vezmeme-li si například desetikorunu, její nominální hodnota je deset korun, ale její výrobní hodnota je například pět korun. U papírových bankovek je ten rozdíl ještě větší, ale bohužel jejich plná hodnota není už dlouhá léta kryta státním pokladem ve formě zlata.

Papírové bankovky jsou kusem papíru, který na sobě má napsáno určitou hodnotu a má v sobě ukryty bezpečnostní prvky před jejich falšováním. Těch prvků je mnoho. Od speciálního papíru, po číslo bankovky a ochranný aluminiový pásek, kde je na něm také natištěna hodnota bankovky. Ani papírové peníze již nejsou kryty cennými kovy. Pro zvýšení množství peněz v oběhu státy vydávají státní obligace a podobně.

Finance také podlehly modernizaci a jsou už i bezhotovostní. Pouze stačí mít bankovní účet a na něho nám chodí výplaty, na něho si můžeme nechat zaslat bezhotovostní peníze jako finanční půjčku. Ani bezhotovostní finance nejsou kryty cennými kovy. A tak vzniká státní i občanská zadluženost, která neustále roste, až jednoho dne vyústí ve finanční krizi, která se následně často neobejde bez zásahu jiných států a jejich intervencí.