Chlór je toxický plyn, který zná lidstvo již mnoho let. Mimo jiné je i součástí některých minerálních látek, např. kuchyňské soli a kyseliny chlorovodíkové, kterou produkují organismy savců v buňkách žaludeční sliznice. Tento plyn se však stal i smrtící hrozbou v první světové válce, a pokud pomineme nesmyslné vraždění vojáků v zákopech frontové linie, nachází tento chemický prvek využití pro úpravu vody ve vodárenských zařízeních a rovněž v bazénech.

Tento způsob je prověřený a osvědčený a při dodržení vhodného dávkování je relativně bezpečný. Výraz „relativně“ uvádíme záměrně, neboť je vždy za cenu určitých ústupků. Tím zásadním je koncentrace vázaného plynu ve formě nežádoucích chemických sloučenin. Chlór dodávaný do vody ve formě tablet chlornanu sodného po určité době vytvoří látky, které dráždí sliznice a pokožku, a které se projevují typickým nepříjemným odérem. Chlorový zápach vždy signalizuje, že něco není v pořádku, že je buď jeho koncentrace příliš vysoká, nebo se mění pH bazénové vody.

Bezchlorová chemie

Zejména v domácích menších bazénech lze chlorování vody nahradit bezchlorovou chemií. Jednou z možností je využít toxicitu ozónu, který bezpečně zlikviduje vše živé, co se uvnitř bazénu nachází, ale v praxi se využívá obvykle v kombinaci s chlórem, kdy právě ozón brání vzniku nežádoucích chlorových sloučenin.

Mnohem praktičtější je moderní technologie tzv. aktivního kyslíku . Kyslík ve vodě reaguje s organickými látkami, s nimiž tvoří oxidační sloučeniny, a ty se pak mohou zachytit v bazénové filtraci, nebo odsát vysavačem ze dna nádrže. Aplikuje se zejména tam, kde vznikají problémy se zakalenou vodou, a kde je obtížné docílit průzračné a křišťálově čisté tekutiny.
Působení aktivního kyslíku bez nežádoucího chlorového zápachu a nepříjemných doprovodných jevů s negativním zdravotním dopadem prokazují mnohé pozitivní recenze uváděné na některých nezávislých serverech na Internetu. Tento způsob si již získal mnoho spokojených zákazníků.